Vyučující:

PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.

Způsob zakončení:

zkouška

Stručná anotace předmětu:

Cílem předmětu je prohloubit znalosti studentů o současné archeologii krajiny. Důraz je přitom kladen zejména na ty přístupy, které se věnují evidenci, dokumentaci a interpretaci památek dosud v krajině uchovaných, a to v podobě povrchových tvarů nebo různě viditelných stavebních reliktů. Absolvent předmětu získá teoretické i praktické základy pro porozumění a kritickou interpretaci těchto památek v jejich krajinném kontextu, a to od pravěku po současnost. V první části předmětu jsou studenti seznamováni s různými aktuálními koncepty a přístupy ke krajině, s kontextuální analýzou památek, s přístupy tzv. prostorové archeologie a s fenomenologií krajiny; ve druhé se sběrem dat a se způsoby výzkumu krajiny jako součásti fyzického prostředí; ve třetí s praktickými aspekty péče o památky dosud uchované v krajině. 

Osnova:

1. okruh – konceptualizace krajiny, tzv. prostorová archeologie, fenomenologie krajiny

• úvod, pojetí krajiny v archeologii a ostatních společenských nebo přírodních vědách,
• reflexe krajiny, historická perspektiva
• kontextuální analýza památek, mezo- a makrokontext památek
• tzv. prostorová archeologie, prostorové analýzy sociální a ekonomické geografie aplikované v archeologii
• klíčové geografické a kulturně-antropologické teorie; tzv. sídelní a ekonomický prostor
• fenomenologie krajiny, vnímání a prožívání krajiny, symbolický význam míst

2. okruh – charakterizování a výzkum krajiny, sběr a interpretace dat, rekonstrukce minulé krajiny

• základy antropogenní geografie a geomorfologického mapování; dokumentace a analýza povrchových tvarů, geometrický rozbor terénního reliéfu (topografie)
• vývoj povrchových tvarů, geomorfologické procesy, (geoarcheologie), morfologická klasifikace; geodeticko-topografický průzkum, interpretace povrchových tvarů
• metody rekonstrukce minulé krajiny; písemné a kartografické prameny; využití geofyzikálních, geochemických a paleo-botanických metod
• relikty pravěkého, středověkého a raně novověkého osídlení v současné krajině – příklady a příkladové studie

3. okruh – péče o krajinu a ochrana památek dosud v krajině uchovaných

• výzkum památek dosud uchovaných krajině jako předpoklad jejich ochrany, role archeologie v územním a hospodářském plánování;
• ochrana památek v zalesněných terénech;
• praktické příklady vypracování elaborátu jako podkladu prohlášení archeologických lokalit za kulturní památku; popularizace archeologických památek jako součásti kulturního dědictví

Studijní literatura:

David, B. – Thomas, J. (eds.) 2008: Handbook of Landscape Archaeology.

Walnut Creek. Boguszak, F. – Šlitr, J. 1962: Topografie (= Spisy České matice technické 67/1962, č. 396). Praha.

Born, M. 1977: Geographie der ländlichen Siedlungen 1. Die Genese und Siedlungsformen in Mitteleuropa (= Studienbücher der Geographie). Stuttgart.

Brothwell, D. R. – Pollard, A.M. (eds.) 2001: Handbook of Archaeological Sciences. Chichester.

Cameron, C. C. – Tomka, S.A. (eds.) 1993: Abandonment of Settlements and Regions. Ethnoarchaeological and Archaeological Approaches (= New Directions in Archaeology). Cambridge.

Chisholm, M. 1968: Rural Settlement and Land Use. London.

Hagget, P. 1965: Locational Analysis in Human Geography. Cambridge.

Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, R. 1997: Vademecum pomocných věd historických. Praha.

Howard, P. 2007: Archaeological Surveying and Mapping. London – New York.

Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.

Rösener, W. 1987: Bauern im Mittelalter. München. 3. Auflage.

Schiffer, M. 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.

Semotanová, E. 1994: Kartografie v historické práci : vademecum. Praha.

Smetánka, Z. – Klápště, J. 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad. Archeologické rozhledy 21, 614-628.

Zapletal, L. 1968: Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu. Acta Universitatis Palackianae

Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium 23, Geographica – Geologica 8, 239-423.