Vyučující:
Způsob zakončení:
zkouška
Stručná anotace předmětu:
Přednáška se soustřeďuje na následující témata:
1) Středověká hmotná kultura a základní přístupy k jejímu studiu. Možnosti a meze archeologického poznání, transformační procesy a jejich důsledky. Smysl studia středověké každodennosti.
2) Keramika a její význam pro archeologické studium. Základní schéma vývoje hrnčířství – zejm. technologie a tvarový sortiment, problematika výrobní specializace, způsoby směny. Evropské souvislosti. Keramika jako opora chronologie, povaha její výpovědi. Kulturně historické svědectví kuchyňské a stolní keramiky. Dlaždice. Kachle (technologie, morfologie, chronologie, kulturně historická výpověď).
3) Sklo. Technologie výroby, povaha výrobních areálů, druhy skel a jejich tvarový sortiment. Otázky sociální indikace.
4) Kovové předměty, jejich místo ve středověké kultuře, povaha archeologických dokladů.
5) Předměty ze dřeva, jejich charakteristika a hlavní vývojové tendence. Středověk jako „doba dřevěná“, archeologický odraz této skutečnosti.
6) Předměty z kůže.
7) Předměty z kosti.
Vzhledem k rozsahu témat se přednáška zaměřuje na problémově pojaté vybrané kapitoly, k předpokladům úspěšného složení zkoušky patří i znalost doporučené literatury
Studijní literatura:
Černá, E. (ed.) 1994: Středověké sklo v zemích Koruny české. Most.
Hazlbauer, Z. 1998: Krása středověkých kamen. Obraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha.
Klápště, J. 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, Archeologické rozhledy 50, 138-158.
Klápště, J. (ed.) 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226), Mediaevalia archaeologica 4, Praha – Most.
Krajíc, R. 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křížkově ulici č.p. 28). Tábor.
Krajíc, R. a kol. 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře (Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220). Tábor.
Krajíc,
R. 2003: Sezimovo Ústí, archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
Radoměrský, P. – Richter, M. 1974: Korpus české středověké keramiky datované mincemi, Sborník Národního muzea v Praze, Řada A – Historie, svazek 28, 57-168.
Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
Richter, M. 1994: Hrnčířská pec ze Starého Mýta (k otázce počátků vrcholně středověké keramiky), Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, Památky archeologické – Supplementum 2, 145-157.
Richter, M. – Krajíc, R. 2001: Sezimovo Ústí, archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962-1988. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
Smetánka, Z. 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátků 14. do počátků 16. století, Památky archeologické 59, 543-578.
Smetánka, Z. 1969: K morfologii českých středověkých kachlů, Památky archeologické 60, 228-265.
Smetánka, Z. 1983: K počátkům výroby komorových kachlů v Čechách, Archaeologia historica 8, 145-154.
Smetánka, Z. 1995: Hmotná kultura, in: P. Spunar a kol., Kultura středověku, Praha, 9-42.
Zápotocký, M. 1978: Středověká keramika severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie, Památky archeologické 69, 171-238.