Studenti se v rámci předmětu Cizí jazyk připravují na písemný test, který je podmínkou jejich postupu v rámci výuky a podmínkou ukončení kurzu příslušného cizího jazyka. Student si jako cizí jazyk nesmí zvolit svou mateřštinu.
Vyučující:
Za výuku předmětu zodpovídá PhDr. Libuše Drnková, ředitelka Jazykového centra FF UK v Praze.
Způsob zakončení:
zkouška
Další požadavky na studenta:
Studenti se v rámci předmětu připravují na písemný test, který je podmínkou jejich postupu v rámci výuky a podmínkou ukončení kurzu příslušného cizího jazyka. Student si jako cizí jazyk nesmí zvolit svou mateřštinu.
Stručná anotace předmětu:
Jazykové znalosti a dovednosti patří ke klíčovým kompetencím, a řadí se tak mezi základní nástroje profesní a odborné vybavenosti absolventa Filozofické fakulty UK v Praze, které podpoří jeho mobilitu a uplatnění na domácím i evropském trhu práce. Předkládaná koncepce jazykové výuky z těchto předpokladů vychází, proto k jejím hlavním cílům patří:
1. rozvoj akademických a odborných jazykových kompetencí studentů s přihlédnutím k profesní orientaci;
2. podpora autonomního učení a rozvíjení samostatnosti studentů v jazykovém vzdělávání;
3. zajištění srovnatelnosti výsledků jazykového vzdělávání podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;
4. posílení využití moderních technologií ve výuce cizích jazyků.
Osvojené jazykové znalosti a dovednosti studentů / absolventů FF UK v Praze představují dvě úrovně: zkouška typu A (6 kreditů) a zkouška typu B (4 kredity). Zkouška typu A odpovídá úrovni B2+ a zkouška typu B úrovni B2- podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Jednotlivé studijní programy stanovují ve své akreditaci, kterou z úrovní má student dosáhnout, popř. určují konkrétní jazyk nebo ponechávají vlastní volbu.
Proč povinná zkouška z němčiny?
Studijní plán bakalářského studijního oboru Archeologie pravěku a středověku obsahuje v rámci tzv. společného základu předmět Cizí jazyk.Podle platné akreditace je v rámci tohoto oboru povinným cizím jazykem v bakalářském studiu němčina. Volba cizího jazyka podle vlastního výběru je možná až v navazujícím magisterském studiu. Důvodem opatření je nezbytnost znalosti německého jazyka pro toto studium. Němčina je tradičně obecným mezinárodním komunikačním prostředkem ve středoevropském prostoru. ČR sousedí převážnou většinou délky státních hranic s německy mluvícími zeměmi (před r. 1945 byl tento podíl v rámci dnešního území ČR ještě vyšší). V německojazyčných oblastech dnešní ČR před r. 1945 vycházela hojná odborná literatura psaná samozřejmě německy; naše odborné a vědecké publikace vycházely a stále vycházejí německy kvůli srozumitelnosti a přístupnosti výsledků našeho bádání v nejbližším zahraničí; pro bádání v kontextu pak archeolog nezbytně potřebuje studovat německy psanou literaturu z území Německa, Rakouska, před r. 1945 i Polska. Objem oborové literatury psané německy je tedy kontinuálně od 19. stol. zcela zásadní. Angličtina zde nemůže němčinu v této její pozici nahradit."
Základní studijní literatura:
Drmlová, A. a kol.: Německy s úsměvem nově. Plzeň, Fraus 2003.
Berglová, E., Formánková, E., Mašek, M.: Německá gramatika. Plzeň, Fraus 1995.
Burkertová, J. a kol.: Fenster I. Praha, Karolinum 2004.
Dreyer, H., Schmidt, R.: Lehr- und Übungsbuch der deutschen Grammatik. München, Dudenverlag 1986.
Hasilová, H.: Čtení odborných a uměleckých textů pro humanitní obory. Praha, Karolinum 2000.
Hřebíčková, S.: Textová cvičebnice pro historiky. Praha, Karolinum 1996.
HALL, K., Schreiner, B.: Übungsgrammatik für Fortgeschrittene. München, Verlag für Deutsch 1995.
Využívání aktuálních jazykových informačních zdrojů (Deutsche Welle, denní tisk).