Vyučující:

PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.

PhDr. Ivo Štefan, Ph.D.

Mgr. Tomáš Chmela

Způsob zakončení:

zkouška

Stručná anotace předmětu:

Cílem přednášky je prohloubit znalosti studentů o širokou škálu těch metod a teoretických přístupů, které jsou prakticky využívány při interpretaci archeologických pramenů. Jednotlivé společenskovědní metody a teorie jsou prezentovány na příkladech (1) nejdůležitějších archeologických studiích a textech současnosti nebo nedávné minulosti, a to formou detailního kritického rozboru, (2) hlavních diskuzích, které proběhly nebo probíhají v anglosaské a německé archeologické literatuře. Přednáška pokrývá jak pravěké, tak středověké období, a také všechna klíčová a aktuální archeologická témata.

Tematické okruhy: 

1. úvod; význam teorie a metod v archeologii jako společenské vědě; archeologie a její společenský kontext

2. limity interpretace archeologických pramenů („optimistické“ x „pesimistické“ pohledy), základní předpoklady

3. koncepty prostoru a času v archeologii a v historii

4.-5. přírodní a technologický determinismus v interpretaci archeologických pramenů (úvod do problematiky); vliv změn přírodního prostředí; ekologické a demografické interpretace; technologické změny, produkční systémy, subsistence a jejich vliv na sociálně-ekonomický vývoj

6.-7. sociálně-kulturní a ekonomické interpretace archeologických pramenů; rekonstrukce sociálně-ekonomické struktury společnosti a jejích proměn; odraz etnicity a duchovních představ minulých populací v archeologických pramenech; kontextuální analýza; interpretace jednotlivých pohřbů a pohřebišť

9.-10. interpretace sídel, sídelní sítě a její hierarchie; peer-polity interaction a socio-politická změna

11. kulturně-antropologické postupy v archeologii; interpretační využití etnologických a historických analogií

12.-13. symbolická interpretace archeologických pramenů; artefakty jako symboly; strukturalismus v archeologii; kognitivní archeologie; fenomenologie v archeologii; alternativní interpretace archeologických pramenů; „gender archaeology“, feministická archeologie

Studijní literatura:

Bernbeck, R., 1997: Theorien in der Archäologie. Tübingen – Basel.

Biehl, P. F. (ed.), 2002: Archäologien Europas / Archaeologies of Europe. Geschichte, Methoden und Theorien / History,

Methods and Theories. Münster – New York – München – Berlin.

Clarke, D. L., 1968: Analytical Archaeology. London.

Eggert, M.K.H. – Veit, U. (Hrsg.) 1998: Theorie in der Archäologie. Zur englischsprachigen Diskussion. Münster – New

York – München – Berlin.

Gardin, J.-C., 1979: Une archéologie théorique. Paris.

Hachmann, R. (Hrsg.), 1987: Studien zum Kulturbegriff in der Vor- und Frügeschichtsforschung. (Saarbrücker Beiträge zur Altertumskunde 48) Bonn.

Haggett, P., 1965: Locational Analysis in Human Geography. London.

Hodder, I. – Isaac, G. – Hammond, N. (eds.), 1981: Pattern of the Past. Studies in honour of David Clarke. Cambridge.

Hodder, I. 1982: Symbols in Action. Cambridge.

Hodder, I. (ed.) 1982: Symbolic and Structural Archaeology. Cambridge.

Hodder, I., 2001: Archaeological Theory Today. Cambridge.

Johnson, M. 2010: Archaeological theory: an introduction. 2. ed. Chichester.

Malina, J., 1981: Archeologie včera a dnes. České Budějovice.

Minta-Tworzowska, D., 1994: Klasyfikacja w archeologii jako sposób wyrażania wyników badań, hipotez oraz teorii

archeologicznych. Poznań.

Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.

Neustupný, E. 2010: Teorie archeologie. Plzeň.

Preucel, R.W. – Hodder, I. (eds.) 2004: Contemporary Archaeology in Theory. A Reader. London – New York.

Renfrew, C. – Bahn, P., 2004: Archaeology. Theories, Methods and Practice. London. 4. vydání.

Renfrew, C. – Bahn, P. (eds.) 2006: Archaeology. The Key Concepts. London – New York.

Renfrew, C., 1984: Approaches to social archaeology. Cambridge.

Trigger, B. 1989: A History of Archaeological Thought. Cambridge.

Whitley, D.S. (ed.) 1998: Reader in Archaeological Theory. Post-Processual and Cognitive Approaches. London – New York.