Základní informace ke STÁTNÍ BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE (BZK)

  

Státní závěrečná zkouška (BZK) uzavírá bakalářské studium.

 

BZK na jednooborovém studiu má dvě části: 

1) obhajoba bakalářské práce;

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

 

BZK na studiu v kombinaci má tři části: 

1) obhajoba bakalářské práce

2) zkouška ze stanovených tematických okruhů

3) ústní zkouška z druhého oboru

 

Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky (bakalářské zkoušky):

 

1. Praktický jazyk
2. Základy teorie italského jazyka
3. Italská literatura

           

Tematické okruhy BZK shrnují znalosti ze splněných předmětů v průběhu studia. Praktický jazyk ověřuje písemnou i ústní formou ovládaní italštiny, Základy teorie italského jazyka zahrnují fonetiku, morfologii a syntax, Italská literatura shrnuje přehled vývoje italské literatury od počátků po dnešek, aplikaci  pojmů literární teorie a souvislosti s evropským kontextem. Seznam otázek viz níže

 

 

Bakalářská práce má rozsah nejméně 40 normostran. Student jí prokazuje schopnost samostatně shrnout dosavadní zpracování problematiky, případně ji zaměří na užití oboru v praxi. Student musí prokázat schopnost orientace v odborné literatuře a zvládnutí práce s prameny.

Student má právo navrhnout téma své bakalářské práce a jejího vedoucího z řad akademických pracovníků základní součásti fakulty. Téma zadává na základě žádosti studenta vedoucí práce prostřednictvím SISu.

Bakalářská práce se podává ve dvou svázaných exemplářích, elekronickou verzi vkládá student do SISu.  Podle Pravidel pro organizaci studia FF UK musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce jen se souhlasem  vedoucího pracoviště.

 

 

 

Seznam otázek k italské literatuře

 

1. Jacopo da Lentini e i poeti siciliani
2. Guittone d’Arezzo e i poeti toscani
3. Il Dolce stil novo: ideologia e testi (Guinizzelli, Cavalcanti, Dante)
4. I poeti comico-realisti (Angiolieri, Folgore da San Gimignano)
5. Dante Alighieri
6. Francesco Petrarca
7. Giovanni Boccaccio
8. L’Umanesimo e la letteratura in latino (Poliziano, Ficino, Pico della Mirandola)
9. L’opera poetica di Lorenzo de’ Medici

10.  I poeti del circolo mediceo (Poliziano, Pulci)

11.  Il romanzo pastorale: Jacopo Sannazzaro

12.  Il poema cavalleresco: Matteo Maria Boiardo, Lodovico Ariosto

13.  La questione della lingua e l’amor platonico: Pietro Bembo

14.  Niccolò Machiavelli

15.  Torquato Tasso

16.  Giambattista Marino e la poesia barocca

17.  Il Pentamerone di Giambattista Basile e la letteratura dialettale

18.  La poesia dell’Arcadia

19.  Giuseppe Parini e il suo poema satirico Il Giorno

20.  Carlo Goldoni e la riforma del teatro

21.  Fiabe teatrali di Carlo Gozzi

22.  Le tragedie di Vittorio Alfieri

23.  Il classicismo di Vincenzo Monti

24.  Le ultime lettere di Jacopo Ortis di Ugo Foscolo

25.  La polemica romantica (di Breme, Berchet, Manzoni)

26.  Alessandro Manzoni

27.  Giacomo Leopardi

28.  I poeti dialettali del primo Ottocento: Carlo Porta a Giuseppe Goacchino Belli

29.  La scapigliatura milanese (Praga, Boito, Tarchetti, Dossi)

30.  Giovanni Verga e il verismo

31.  Gabriele D’Annunzio

32.  Italo Svevo:  romanzi e racconti

33.  Luigi Pirandello: novelle, romanzi e opere drammatiche

34.  Il crepuscolarismo (Gozzano, Corazzini, Govoni, Palazzeschi, Moretti)

35.  Marinetti e il futurismo

36.  Riviste letterarie fiorentine: Leonardo, Lacerba, La voce

37.  Aldo Palazzeschi romanziere

38.  Giuseppe Ungaretti

39.  Eugenio Montale

40.  Strapaese x stracittà

41.  Gli umoristi: Achile Campanille e Cesare Zavattini

42.  Fuori del realismo: Dino Buzzati e Tommaso Landolfi

43.  Gli intelettuali impegnati:  Alberto Moravia e Pier Paolo Pasolini

44.  Il realismo mitico: Elio Vittorini e Cesare Pavese

45.  Il neorealismo: programma, autori e opere, riviste

46.  Essere ebreo: Giorgio Bassani e Primo Levi

47.  Italo Calvino

48.  Le grandi narratrici: Elsa Morante e Anna Maria Ortese

49.  Eduardo De Filippo: opere teatrali

50.  La realtà siciliana: Vitaliano Brancati, Leonardo Sciascia

 

 

Seznam otázek k teorii italského jazyka

 

Fonetika

 

1. Fonetika a fonologie, předmět jejich studia, vznik fonologie.

2. Hláska, foném, varianty, základní fonologické opozice.

3. Mluvní orgány a jejich funkce. Základní části sluchového ústrojí.

4. Klasifikace hlásek podle způsobu a místa artikulace.

5. Italský vokalický systém.

6. Italský konsonantický systém.

7. Hláskové kombinace a související jevy (asimilace apod.).

8. Polosamohlásky, polosouhlásky, diftong vs. hiát, triftong.

9. Kvantita v italštině – souhlásky, samohlásky.

10. Suprasegmentální jevy – slovní přízvuk, jeho grafické znázornění, intonace.

11. Slabika – definice, její části, typy slabik.

12. Fonetická transkripce.

 

Morfologie

 

1. Třídění slov, slovní druhy – slova ohebná vs. neohebná, plnovýznamová vs.    

    neplnovýznamová; kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu; rozdíly mezi italštinou a

    češtinou.

2. Člen – kategorie, tvary, funkce, české ekvivalenty.

3. Substantivum – gramatické kategorie.

4. Adjektivum – gramatické kategorie, adjektiva kvalifikativní a determinační, stupňování,

    postavení ve větě.

5. Adjektiva determinační a zájmena – formy a funkce jednotlivých typů.

6. Zájmena osobní – klasifikace, dvojice zájmen, zájmenné částice.

7. Číslovky – klasifikace.

8. Adverbia – klasifikace, stupňování.

9. Předložky, spojky, citoslovce – klasifikace, funkce.

10. Sloveso – gramatické kategorie, typy sloves – plnovýznamová, pomocná, polopomocná,

      přechodná, nepřechodná, modální, faktitivní, zvratná, neosobní.

11. Systém slovesných časů v indikativu – formy a funkce.

12. Další slovesné způsoby – kondicionál, imperativ, konjunktiv – formy a funkce.

13. Slovesný rod – opisná a zvratná forma pasiva.

14. Konjunktiv ve větách hlavních a ve větách vedlejších.

15. Souslednost časová s indikativem a s konjunktivem.

16. Nefinitní slovesné tvary – infinitiv, gerundium, participium.

17. Vid a povaha slovesného děje – způsoby vyjadřování v italštině, opisné vazby.

 

Syntax

 

1. Struktura věty
2. Větné členy
3. Subjekt
4. Predikát slovesný
5. Predikát verbonominální
6. Konstrukce s kategoriálním slovesem
7. Komplementy
8. Adjunkty / Příslovečná určení
9. Kopredikáty / doplňky

10.  Atribut a apozice

11.  Typy souvětí

12.  Klasifikace vedlejších vět

13.  Typy vět podle slovesné formy

14.  Typy vět podle funkce

15.  Slovosled – základní pojmy

16.  Základní slovosled nepříznakový

17.  Příznakový slovosled

18.  Aktuální členění větné (funkční větná perspektiva)

19.  Příznakový slovosled a aktuální členění větné (dislokace větných členů)

20.  Pasivum

21.  Faktitivní konstrukce

 

 

Slovotvorba

 

1. Základní pojmy konstrukční morfologie – derivace / kompozice
2. Pojem „možné / nemožné“ slovo
3. Slovotvorná pravidla (le regole di formazione di parola)
4. Produktivita: definice a příklady
5. Sufixace
6. Prefixace
7. Alterace a základní pojmy morfopragmatiky
8. Okrajové slovotvorné procesy: parasyntéza, konverze, redukce apod.
9. Kompozice: definice a klasifikace

10.  Kompozita současné italštiny

11.  „Neoklasická“ kompozita

12.  Víceslovná pojmenování (le polirematiche)