Filozofická Fakulta
Domů » Studium » Požadavky k SZZK » (Dobíhající) magisterské studium » Italština

Italština

SZZK magisterského programu ITALŠTINA se skládá ze tří částí:

 

Italský jazyk

Italská literatura

Teorie literatury nebo Obecná lingvistika

(Zájemci o učitelství skládají zkoušku z didaktiky)

Italský jazyk a literatura jsou hodnoceny jednou známkou.

Teorie literatury nebo obecná lingvistika se hodnotí zvlášť.

 

Okruhy otázek k SZZK 

Italský jazyk

(Okruhy pokrývají základní teoretické bloky studia, tedy fonetiku a fonologii, morfologii, vývoj jazyka, syntax a slovotvorbu. Jsou v zásadě shodné s tématy jednotlivých kurzů.)

 I. Fonetika a fonologie

1) Fonetika – definice, předmět studia, druhy.
2) Fonetika a fonologie, hláska a foném.
3) Mluvní orgány.
4) Sluch a sluchové ústrojí.
5) Klasifikace hlásek se zřetelem k italštině.

6) Systém italských samohlásek, jejich popis, příklady realizace.
7) Vokalické skupiny.
8) Systém italských souhlásek, jejich popis, příklady realizace.
9) Konsonantické skupiny.
10) Slovní přízvuk, jeho grafické znázornění. Intonace, melodie.
11) Fonetická transkripce textu.
12) Fonetické zvláštnosti italských nářečí.
13) Italská prozodie.

 

II. Morfologie (normativní mluvnice)

 1) Třídění slov, slovní druhy; kritéria pro zařazení ke slovnímu druhu;

rozdíly mezi italským a českým pojetím.

2) Morfologické kategorie italských sloves (přehled).

3) Sloveso a jeho valence, slovesa tranzitivní a intranzitivní, aktivní

a pasivní konstrukce, zvratná slovesa.

4) Systém slovesných časů v indikativu, tvoření a funkce.

5) Systém slovesných časů v konjunktivu, tvoření a funkce.

6) Imperativ (tvoření a funkce), jiné způsoby vyjádření rozkazu.

7) Jmenné tvary sloves, tvoření a funkce.

8) Časová souslednost v indikativu a v konjunktivu.

9) Konjunktiv v hlavních a vedlejších větách.

10) Slovesa plnovýznamová a pomocná, polopomocná slovesa a opisné

slovesné vazby – jejich funkce a použití.

11) Vid a povaha slovesného děje. Prostředky vyjádření PSD v italštině.

12) Substantiva a adjektiva – základní vlastnosti, morfologické

kategorie a syntaktické funkce

13) Kvalifikační adjektiva – flexe, stupňování, postavení ve větě.

14) Člen – tvoření a použití, jeho české ekvivalenty.

15) Determinační adjektiva – funkce a formy jednotlivých typů

16) Zájmena – funkce a formy jednotlivých typů

17) Číslovky a číselné výrazy, jejich klasifikace a užívání

18) Příslovce a příslovečné výrazy, klasifikace, stupňování, postavení

ve větě. 

 

III. Vývoj jazyka

 1) Proces romanizace. Latina klasická a lidová.

2) Vývoj vokalického systému

3) Vývoj konsonantického systému

4) Morfosyntaktická rekonstrukce – obecná charakteristika

5) Vývoj jmenných kategorií

6) Vznik a vývoj členu určitého a neurčitého

7) Utváření pronominálního systému

8) Vývoj slovesných kategorií

9) Adjektivum, adverbium, předložky a spojky v latině a v italštině

10) Slovotvorné postupy (derivace a kompozice ve vývoji)

11) Stručná charakteristika vývoje syntaxe

12) Dějiny italského jazyka – rané texty (Placiti campani atd.)

13) Duecento a Trecento (na základě rozboru textů)

14) Dantův jazyk.

 

IV. Syntax a slovotvorba (současný jazyk)

1) Testo e contesto, enunciato, frase

2) La frase – struttura sintattica e struttura comunicativa, classificazione dei sintagmi. Elementi nucleari ed estranucleari.

3) Il predicato, predicato verbale e nominale

4) Gli attanti (soggetto, oggetto diretto, oggetto indiretto, altri complementi connessi con gli attanti: complemento d’agente e complemento di causa efficiente)

5) Le principali strutture di frase: la frase accusativa, la frase inaccusativa, le frasi con essere.

6) Costruzioni che modificano le valenze dei verbi (trasformazioni che modificano il numero di attanti, la costruzione passiva e la costruzione riflessiva)

7) Elementi estranucleari della frase (attributo, apposizione, complementi)

8) L’ordine delle parole (ordine marcato e non marcato, la posizione postverbale del soggetto, dislocazione, strumenti per esprimere l’ordine marcato)

9) Varie trasformazioni della frase singola, tipi di frase secondo la funzione di communicazione (frase interrogativa, volitiva, esclamativa, negazione, profrasi).

10) La frase complessa - nozioni generali

11) Frasi ridotte

12) Proposizioni di modo infinito

13) Proposizioni di modo finito

14) La classificazione delle proposizioni

15) La formazione delle parole - nozioni generali

16) Derivazione I: suffissazione, prefissazione ed alterazione

17) Derivazione II: parasintesi e altri procedimenti (conversione, riduzione ecc.)

18) Composizione I: la classificazione dei composti

19) Composizione II: i composti dell’italiano (coordinativi, subordinativi, attributivi)

20) Composizione III: le polirematiche e i composti neoclassici.

 

Italská literatura 

 1. Italské reálie a italská kultura (výtvarné umění, hudba,  film, divadlo).

 2. Teorie literatury a italská literární věda.

 3. Dějiny literatury:

 a) od počátků do 18. století (hlavní osobnosti: Dante,  Petrarca, Boccaccio, Ariosto, Machiavelli, Tasso, Goldoni);

 b) romantismus (hlavní osobnosti: Foscolo, Manzoni,  Leopardi, Porta, Belli);

 c) scapigliatura, verismus, symbolismus (hlavní osobnosti:  Verga, Pascoli, D'Annunzio, Pirandello, Svevo);

 d) crepuscolarismus, futurismus, Voce, Ronda, literatura  fašistického období (hlavní osobnosti: Gozzano, Marinetti,  Ungaretti, Montale, Gadda);

 e) literatura po 2. světové válce (hlavní osobnosti:  Moravia, Vittorini, Pavese, Pasolini, Calvino, Sciascia,  Morantová, Ginzburgová, P. Levi, Ortesová).

 

 Doporučená literatura:

 Ernst Hans Gombrich, Příběh umění, Praha, Odeon 1990.

 Guide bibliografiche. Letteratura italiana, a cura di Piero  Cudini, Milano, Garzanti 1988.

 L'Italianistica. Introduzione allo studio della letteratura  e della lingua italiana, a cura di Giorgio Barberi Squarotti e a.,  Torino, Utet 1992 (zj. kap. I-III).

 Guida allo studio della letteratura italiana, a cura di Emilio  Pasquini, Bologna, Il Mulino 1985.

 Natalino Sapegno, Compendio di storia della letteratura  italiana I-III, Firenze, La Nuova Italia l963.

 Pietro Gibellini, Gianni Oliva, Giovanni Tesio, Lo spazio  letterario, La Scuola, Brescia l989.

 Elio Gioanola, Storia della letteratura italiana, Librex,  Milano l987.

 Giuliano Manacorda, Storia della letteratura italiana  contemporanea (1940-1975), Editori Riuniti, Roma 1977.

 Giacinto Spagnoletti, La letteratura italiana del nostro secolo  I-III, Milano, Mondadori 1985.

 Storia della letteratura italiana I-IX, a cura di Emilio Cecchi  e Natalino Sapegno, Milano, Garzanti 1965-69.

 La letteratura italiana Laterza (LIL), a cura di Carlo  Muscetta, 1-66, Roma-Bari, Laterza 1974.

 Letteratura italiana I-III, a cura di Alberto Asor Rosa,  Einaudi, Torino 1982-1989.

 

TEORIE LITERATURY

Zkouška z teorie literatury je zaměřena na genologii. Student si vybere tři ze základních děl uvedených v seznamu, případně jedno ze základních děl a dvě díla z doporučené bibliografie.. Zkouška se soustředí na rozhovor o jednom z těchto tří děl a o souvislostech s dalšími dvěma přečtenými teoretickými knihami. Student prokáže porozumění pro teoretické koncepce, schopnost odborného vyjadřování a zvládnutí terminologie. Osvědčí, že má celkovou představu o současných proudech literární vědy.

ZÁKLADNÍ DÍLA K TEORII ŽÁNRU
  • Staiger, Emil. Základní pojmy poetiky. Praha: Čs. spisovatel 1969.
  • Bachtin, Michail M. Román jako dialog. Praha: Odeon 1980.
  • Todorov, Tzvetan. Poetika prózy. Praha: Triáda 2000.
  • Zich, Otakar. Estetika dramatického umění. Praha: Panorama 1987.
  • Mukařovský, Jan. Studie z estetiky. Praha: Odeon 1966.
  • Auerbach, Erich. Mimesis. Praha: Mladá fronta 1998.
  • Ingarden, Roman. Umělecké dílo literární. Praha: Odeon 1989
BIBLIOGRAFIE
  1. obecné práce
  1. Průvodce po světové literární teorii. Red. V. Macura. Praha: Panorama, 1988.
  2. Petr A. Bílek. Hledání jazyka interpretace. Brno: Host, 2003.
  3. Grondin, Jean. Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené, 1997.
  4. Hodrová, Daniela, a kol. ... na okraji chaosu... Poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001.
  5. Zima, Petr V. Literární estetika. Olomouc: Votobia, 1998.
  6. Červenka, Miroslav. Obléhání zevnitř. Praha: Torst, 1996.
  7. Červenka, Miroslav. Fikční světy lyriky. Praha: Paseka, edice Scholares, 2003.
  8. Freytag, Gustav. Technika dramatu. Bratislava, 1959.
  9. Grebeníčková, Růžena. Literatura a fiktivní světy. Praha: Český spisovatel, 1995.
  10. Hodrová, Daniela. Hledání románu. Praha: Čs. spisovatel, 1989.
  11. Jakobson, Roman. Poetická funkce. Praha: H+H, 1995.
  12. Lukács, Georg. Teorie románu. In Metafyzika tragédie. Praha: Čs. spisovatel, 1967.
  13. Ortega y Gasset, Idea divadla, Dvojí divadlo. Divadelní revue, č. 2, 1993.
  14. Procházka, Miroslav. Znaky dramatu a divadla. Praha, 1988.
  1. ke genologii

10. Svatoň, Vladimír. Epické zdroje románu. Praha: AV ČR, 1993.

11. Tyňanov, Jurij N. Literární fakt. Praha: Odeon, 1988.

12. Veltruský, Jiří. Drama jako básnické dílo. Brno: Host, 1999.

 

OBECNÁ LINGVISTIKA

Zkouška se koná česky a není pouhým opakováním zkoušky z 1. ročníku. Uchazeč by v ní měl prokázat, že během studia získal vhled do základních pojmů obecné lingvistiky a že si na základě jejich vztažení ke studovanému oboru vybudoval vlastní názor na existující metody zkoumání jazyka, že se seznámil s dějinami lingvistiky a dokáže charakterizovat stěžejní školy, proudy i přínos významných jednotlivců. Předpokládá se prostudování obsáhlejší literatury, než jaká byla předepsána v 1. ročníku, i sledování novější obecně lingvistické produkce.

TEMATICKÉ OKRUHY
  1. Vnitřní diferenciace pojmu jazyk.
  2. Jazykový znak − jeho vymezení a fungování.
  3. Výstavba jazykového systému.
  4. Obecné otázky vzniku a vývoje jazyka.
  5. Vývoj pojetí funkcí jazyka v lingvistice.
  6. Fonetika a fonologie a jejich problémy.
  7. Morfologie a její problémy.
  8. Lexikologie a její problémy.
  9. Syntax a její problémy.
  10. Sémantika a její problémy.
  11. Předmět a problémy stylistiky.
  12. Textová lingvistika.
  13. Gramatické kategorie.
  14. Slovní druhy a větné členy.
  15. Variantnost jazyka.
  16. Historickosrovnávací jazykověda.
  17. Strukturální lingvistika v Evropě a v Americe.
  18. Význam Ferdinanda de Saussura pro moderní lingvistiku.
  19. Pražská škola a její místo v jazykovědě.
  20. Generativní lingvistika.
  21. Významné osobnosti lingvistiky studovaného jazyka.
  22. Významné osobnosti světové lingvistiky.
  23. Typologie jazyků.
  24. Genealogická klasifikace jazyků.
  25. Moderní metody v lingvistice.
  26. Problémy klasifikace románských jazyků.
  27. Dějiny románské lingvistiky.
  28. Filozofie jazyka − jazyk a myšlení.
  29. Pomezní lingvistické disciplíny (vnější lingvistika).
BIBLIOGRAFIE
  1. Základní
    1. Čermák, František. Jazyk a jazykověda. Praha: Pražská imaginace, 1997.
    2. Černý, Jiří. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996.
    3. Erhart, Adolf. Základy jazykovědy. Praha: SPN, 1984.
    4. Hajičová, Eva − Panevová, Jarmila − Sgall, Petr: Úvod do teoretické a počítačové lingvistiky I − Teoretická lingvistika. Praha: Karolinum, 2002.
    5. Horálek, Karel. Filosofie jazyka. Praha: AUC, 1967.
    6. Palek, Bohumil. Základy obecné jazykovědy. Praha: SPN, 1989.
    7. Skalička, Vladimír. Vývoj jazyka. Praha: SPN, 1960.
    8. Šabršula, Jan. Základy jazykovědy pro romanisty. Skripta FFUK. Praha: SPN, 1983.
    9. Vendryes, Joseph. Le langage. Paris: Albin Michel, 1921 (španělský překlad: El lenguaje. México: UTEHA, 1958).
    10. Zavadil, Bohumil. Současný španělský jazyk I. (Obecné problémy zkoumání jazyka. Základní slovní druhy neslovesné). Skripta FFUK. Praha: UK, 1989.
  2. Doporučená
    1. Erhart, Adolf. Indoevropské jazyky. Praha: Academia, 1982.
    2. Haegeman, Liliane. Introduction to Government and Binding Theory. Oxford-Cambridge: Blackwell 19942 (1. vyd. 1991).
    3. Hjelmslev, Louis. Jazyk. Praha: Academia, 1971.
    4. Hoffmannová, Jana. Stylistika a… Praha: Trizonia, 1997.
    5. Machová, Svatava; Švehlová, Milena. Sémantika & pragmatika jako lingvistické disciplíny. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1996.
    6. Mathesius, Vilém. Jazyk, kultura a slovesnost. Praha: Odeon, 1982.
    7. Nebeská, Iva. Úvod do psycholingvistiky. Praha: H & H, 1992.
    8. Salzmann, Zdeněk. Jazyk, kultura a společnost (Úvod do lingvistické antropologie). Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku České republiky, 1997.
    9. Saussure, Ferdinand de. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Odeon, 1989.
    10. Sgall, Petr a kol. Úvod do syntaxe a sémantiky. Praha: Academia, 1986.
    11. Skalička, Vladimír. Typologie. Lingvistické čítanky III, sv. 1 (skripta FFUK, pořadatel Bohumil Palek). Praha: SPN 19822 (1. vyd. 1975).
    12. Šabršula, Jan a kol. Úvod do srovnávacího studia románských jazyků, I-II. Skripta FFUK. Praha: SPN, 1980.
    13. Vachek, Josef. The Linguistic School of Prague. Bloomington-London: Indiana University Press, 1966.
    14. Vachek, Josef (ed.) U základů pražské jazykovědné školy. Praha: Academia, 1970.
    15. Vrhel, František. Základy etnolingvistiky. Skripta FF UK. Praha: SPN, 1981.

  

 

 

 

Aktuality

Nejsou žádné platné aktuality
Syndikovat obsah