Vyučující:

prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.

prof. PhDr. Josef Žemlička, CSc.

PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.

Způsob zakončení:

zkouška

Stručná anotace předmětu:

Náplní předmětu je problematika komplexně pojatých dějin středověkého osídlení, s přesahem do raně novověkého období. V rámci přednášky bude ukázán význam řešení sídelně-historických problémů pro poznání společenského, kulturního a hospodářského vývoje Českých zemí v evropských souvislostech, s důrazem na klíčové období středověké proměny jako děje dlouhého trvání (6.-14. století). Předmět má výrazně interdisciplinární charakter a propojuje přístupy příbuzných společenských a částečně také přírodních věd, zejména historie, archeologie, kulturní antropologie a geografie. Absolvent předmětu by měl být schopen integrovat poznatky dílčích disciplin do sociálního a ekonomického vývoje jednotlivých regionů a následně do historických souvislostí. Zároveň by měl zvládnout kritickou analýzu poznatků zpřístupňovaných jednotlivými dílčími obory, především historií, etnografií, toponomastikou a sídelní geografií. V rámci předmětu budou probírány dosavadní poznatky české a evropské medievistiky, výsledky regionálních sond a diskutovány aktuální otázky.

Zimní semestr:

 Výuka v zimním semestru bude zaměřena na:

(1)     základní přehled koncepcí a řešených témat

(2)     výklad metod používaných dějinami osídlení

(3)     cvičení v kritickém zacházení s písemnými prameny a odbornou literaturou (zejména historie)

 1. Úvod. Přehled koncepcí a řešených témat. Postavení studia dějin osídlení v rámci české a evropské medievistiky. Přínos k poznání společenského, kulturního a hospodářského vývoje.

2.-3. Starší česká a německá historiografie.

4. České dějiny osídlení v kontextu evropské historiografie.

5.-6. Dějiny osídlení, historická a sídelní geografie, environmentální dějiny.

7.-8. Problematika sídelního postupu a tzv. německé kolonizace.

9. Význam studia strukturálních změn.

10.-11. Dějiny osídlení a koncept tzv. středověké proměny.

12. Dějiny osídlení a koncept tzv. krize pozdního středověku.

13. Dějiny osídlení a koncept regionálně rozdílného vývoje střední Evropy v mladším středověku a raném novověku.

Studijní literatura:

Sborníky:

1)  Ruralia I-VII

2)  Siedlungsforschung

3)  Historická geografie

Abel, W. 1955: Die Wüstungen des ausgehenden Mittelalters. 2. Auflage. Stuttgart.

Blaschke, K. 1998a: Ortsformen (= Beihefte zur Karte B II 2). In: Atlas zur Geschichte und Landeskunde von Sachsen. Leipzig – Dresden.

Blaschke, K. 1998b: Flurformen (= Beihefte zur Karte B II III). In: Atlas zur Geschichte und Landeskunde von Sachsen. Leipzig – Dresden.

Bork, H.-R. et al. 1998: Landschaftsentwicklung in Mitteleuropa. Gotha.

Born, M. 1974: Die Entwicklung der deutschen Agrarlandschaft (= Erträge der Forschung 29) Darmstadt.

Born, M. 1977: Geographie der ländlichen Siedlungen 1. Die Genese und Siedlungsformen in Mitteleuropa (= Studienbücher der Geographie). Stuttgart.

Born, M. 1980: Siedlungsgenese und Kulturlandschaftsentwicklung. Gesammelte Beiträge von Martin Born (+) (K. Fehn / Hrsg.) (= Erkundliches Wissen 53). Wiesbaden.

Bubeník, J. 1997: Archeologické prameny k dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. století (Katalog nalezišť). Praha.

Černý, E. 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historickogeografického průzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Praha.

Černý, E. 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Brno.

Denecke, D. 2005: Wege der historischen Geographie und Kulturlandschaftsforschung. Ausgewählte Beiträge. Wiesbaden.

Dohnal, M. 2006: Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.-19. století (= Národopisná knižnice 41). Praha.

Ebert, W. 1937: Ländliche Siedelformen im deutschen Osten. Berlin.

F. Biermann – G. Mangelsdorf (Hrsg.): Die bäuerliche Ostsiedlung des Mittelalters in Nordostdeutschland. Untersuchungen zum Landesausbau des 12. bis 14. Jahrhunderts im ländlichen Raum (= Greifswalder Mitteilungen. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte und Mittelarcharchäologie 7.), Frankfurkt.

Fehn, K. – Brandt, K. – Denecke, D. – Irsigler, F. (Hrsg.) 1998: Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachbarräumen I., II. Bonn.

Frolík, J. – Sigl, J. 1995: Chrudimsko v raném středověku. Vývoj osídlení a jeho proměny. Hradec Králové.

Graus, F. 1994: Pest – Geißler – Judenmorde. Das 14. Jahrhundert als Krisenzeit (= Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Geschichte 86. Göttingen.

Gringmuth-Dallmer, E. 2002: Wendepflug und Planstadt? Forschungsprobleme der hochmittelalterlichen Ostsiedlung, Siedlungsforschung. Archäologie-Geschichte-Geopraphie 20, 239-255.

Gringmuth-Dallmer, E. 2006: Die hochmittelalterliche Ostsiedlung in vergleichender Sicht. Archäologie – Geschichte – Geographie 24, 99-121.

Charvátová, K. 1995: Settlement Patterns within the Domain of Plasy Abbey, Bohemia: 1100-1400 A.D. Památky archeologické 84, 120-147.

Klaar, A. 1942: Siedlungsformenkarte der Reichsgaue Wien, Kärnten, Niederdonau, Oberdonau, Salzburg, Steiermark, Tirol und Vorarlberg. Wien.

Klápště, J. – Žemlička, J. 1979: Studium dějin osídlení a jeho další perspektivy. Československý časopis historický 27, 884-906.

Klápště, J. 1978: Středověké osídlení Černokostelecka. Památky archeologické 69, 423-475.

Klápště, J. 1978: Středověké osídlení Černokostelecka. Památky archeologické 69, 423-475.

Klápště, J. 1994a: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.

Klápště, J. 1994b: Změna – středověká transformace a její předpoklady. In: Mediaevalia archaeologica bohemica 1993 (= Památky archeologické – Supplementum 2), 9-59.

Klápště, J. 2002: Středověká vesnice v proměnách našeho poznávání. In: Civitas et villa. Miasto i wieś średniowiecznej Europie środkowej, Wrocłav – Praha, 327-338.

Kopsidis, M. 2006: Agrarentwicklung. Historische Agrarevolutionen und Entwicklungsökonomie (= Grundzüge der modernen Wirtschaftsgeschichte 6). Stuttgart.

Kötzschke, R. 1953: Ländliche Siedlung und Agrarwesen in Sachsen. Remagen.

Krajíc, R. 1983: Přehled archeologických výzkumů středověku na Táborsku (se zaměřením na zaniklé středověké osady). Archeologické výzkumy v jižních Čecchách 1, 95-127.

Krenzlin, A. – Reusch, L. 1961: Die Entstehung der Gewannflur nach Untersuchungen im nördlichen Unterfranken. Frankfurter Geographische Hefte 35, I. Textband, II. Kartenband, 3-132.

Krenzlin, A. 1952: Dorf, Feld und Wirtschaft im Gebiet der großen Täler und Platten östlich der Elbe (= Forschungen zur deutschen Landeskunde 70). Remagen.

Krenzlin, A. 1983: Beiträge zur Kulturlandschaftsgenese in Mitteleuropa. Gesammelte Aufsätze aus vier Jahrzenten (= Geographische Zeitschrift. Beihefte. Heft 63). Wiesbaden.

Krüger, R. 1967: Typologie des Waldhufendorfes nach Einzelformen und deren Verbreitungsmustern (= Göttinger Geographische Abhandlungen 42). Göttingen.

Kuhn, W. 1973: Vergleichende Untersuchungen zur mittelalterlichen Ostsiedlung (= Ostmitteleuropa in Vergengenheit und Gegenwart 16), Köln, 1-53.

Leipoldt, J. 1927: Die Geschichte der ostdeutschen Kolonisation im Vogtland auf der Grundlage der Siedlungsformenforschung (= Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte und Altertumskunde 36). Plauen.

Lienau, C. – Uhlig, H. (Hrsg.) 1978: Flur und Flurformen (= Materialen zur Terminologie der Agrarlandschaft, Vol. I). Giessen. 2. Auflage.

Lineau, C. 1995: Die Siedlungen des ländlichen Raumes. Braunschweig. 2. Auflage.

Meduna, P. – Černá, E. 1992: Ke struktuře osídlení raného středověku v SZ Čechách. Výzkum oblasti Pětipeské pánve. Archeologické rozhledy 44, 77-93.

Müller, J. 2002: Entstehung mittelalterlicher Siedlungsformen in Thüringen. Archäologische Untersuchungen im östlichen Teil des Keuperbeckens (= Weimarer Monographien zur Ur- und Frühgeschichte 37). Stuttgart.

Nitz, H.-J. (Hrsg.) 1974: Historisch-genetische Siedlungsforschung. Genese und Typen ländlicher Siedlungen und Flurformen (= Wege der Forschung 300). Darmstadt.

Nitz, H.-J. 1994: Historische Kolonisation und Plansiedlung in Deutschland (Ausgewählte Arbeiten Band I) (= Kleine geographische Schriften 8). Berlin.

Petráň, J. 1964: Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války. Praha.

Piskorski, J. ed. 2002: Historiographical Approaches to Medieval Colonization of East Central Europe: a comparative analysis against the background of other European inter-ethnic colonization processes in the Middle Ages (= East European Monographs 611). Boulder.

Rippon, S. 2000: The Transformation of Coastal Wetlands. Exploitation and Management of Marshland Landscapes in North West Europe during the Roman and Medieval Periods. Oxford.

Rösener, W. 1987: Bauern im Mittelalter. München. 3. Auflage.

Schreg, R. 2001: Dorfgenese und histoire totale. Zur Bedeutung der histoire totale für die Archäologie des Mittelalters, in: J. Pfrommer – R. Schreg (edd.), Zwischen den Zeiten, Archäologische Beiträge zur Geschichte des Mittelalters in Mitteleuropa, Festschrift für Barbara Scholkmann (Internationale Archäologie, Studia honoraria, Bd. 15), Rahden/Westf. 2001, 333-348.

Schreg, R. 2006: Dorfgenese in Südwestdeutschland. Das Renninger Becken im Mittelalter. Stuttgart.

Schröder, K.H. – Schwarz, G. 1969: Die ländlichen Siedlungsformen in Mitteleuropa. Grundzüge und Probleme ihrer Entwicklung (= Forschungen zur deutschen Landeskunde 175), Bad Godesberg, 33-87.

Sláma, J. 1967: Příspěvek k vnitřní kolonisaci raně středověkých Čech. Archeologické rozhledy 19, 433-445. 

Smetánka, Z. – Klápště, J. 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku. Památky archeologické 73, 416-458.

Sperling, W. 1982: Formen, Typen und Genese des Platzdorfes in den böhmischen Ländern (= Erkundliches Wissen 61). Wiesbaden. 

Šimák, J.V. 1938: České dějiny I/5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.

Štěpánek, M. 1967: Plužina jako pramen dějin osídlení. Příspěvky k dějinám osídlení 1. Československý časopis historický 15, 725-746.

Štěpánek, M. 1968: Plužina jako pramen dějin osídlení. Příspěvky k dějinám osídlení 2. Československý časopis historický 16, 551-570.

Vařeka, P. a kol. 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I. Plzeň.

Velímský, T. 1998: Trans montes, ad fontes! (Přes hory, k pramenům!). K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech. Most.

Žemlička, J. 1974: Osídlení Zbraslavska od 10. do počátku 15. století. Památky archeologické 45, 419-465.

Žemlička, J. 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. Praha.

Žemlička, J. 1997: Čechy v době knížecí. Praha.

Žemlička, J. 2002: Počátky Čech královských, 1198-1253. Proměna státu a společnosti. Praha.

Brachmann, H.-J. (Hrsg.) 1995: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa. Berlin.

Buśko, C. – Klápště, J. – Leciejewicz, L. – Moździoch, S. (red.) 2002: Civitas & Villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej. Wrocław – Praha.

Henning, J. (ed.) 2007: Post-Roman Towns, Trade and Settlement in Europe and Byzantium. Vol. 1, 2. Berlin – New York.

Ježek, M. – Klápště, J. (red.) 1999: Mediaevalia Archaeologica 1 (Středověké město a jeho zázemí). Praha.

Kejř, J. 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

Moździoch, S. (red.) 1999: Centrum i zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie środkowej. (= Spotkania Bytomskie III). Wrocław.

Piekalski, J. 1999: Od Kolonii do Krakowa. Przemiana topografii wczesnych miast. Wrocław.

Poláček, L. – Boháčová, I. (red.) 2008: Burg – Vorburg – Suburbium. Zur problematik der Nebenareale frühmittelalterlicher Zentren. (VII. Internationale Tagungen in Mikulčice) Brno.

Poláček, L. (Hrsg.) 2008: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren. (= Internationale Tagungen in Mikulčice 6) Brno.