Vyučující:

doc. PhDr. Lubomír Košnar, CSc.

Způsob zakončení:

zkouška

Stručná anotace předmětu:

Předmět navazuje na přednášku Střední Evropa na sklonku antiky detailnějším pohledem na tzv.merovejskou kulturu na západě střední Evropy (Německo) a v části Evropy západní (tam zvláštěúzemí dnešní Belgie, Francie, Švýcarska). Zatímco ve starším úseku (2. půle 5. stol. – 2. půle 6.stol.) je merovejské období současné s kulturou doby stěhování národů u nás, kontinuální vývoj jeho mladší fáze (do přelomu 7. a 8. stol.) je synchronní s pronikavými změnami, které ve východníčásti střední Evropy nastaly s příchodem Slovanů a Avarů. Ovšem i předtím, po pádu hunskémoci, kdy ve východnějších oblastech ještě pokračují velké migrace, nastává na západě postupná stabilizace osídlení a výraznější koncentrace moci. Po historickém nástinu, zahrnujícím údaje oprocesu christianizace, budování církevní organizace a rozvoji klášterů, se pozornost zaměřuje na archeologické památky spjaté s mocenskými útvary, které vznikly v doménách kmenových svazů.Zdůrazněny jsou specifické rysy tohoto kulturního prostředí a jeho památek, jejichž studium jev mnoha ohledech důkladně propracováno a skýtá cenné metodické podněty. Vedle pohřbů různých složek nobility jsou významným pramenem zvláště velmi početná tzv. řadová pohřebiště, spjatá se sídly různé velikosti i odlišného trvání a odrážející sociální rozdíly i mocenskopolitické a etnické změny.

1) Retrospektiva etnické a kulturní situace ve starší fázi doby stěhování národů. Významné kmeny a kmenové svazy, jejich střety a migrace zvláště pokud jde o zásah do západní Evropy,tehdejší „barbarské říše“.

2) Franská říše za Merovejců. Původ Franků ve východním předpolí provincie Dolní Germánie,v rýnsko-vezerském kulturním okruhu. Frankové porýnští (ripuárští) a sálští. Historický nástin I –Vznik franského království na území býv. provincie Belgica II. za Childericha, počátky mocenského rozmachu za Chlodvíka (zničení Syagriova království, porážka Vizigótů, podrobení burgundskénříše a Alamanů), další expanze franské říše za Chlodvíkových synů (porážka Durynků a Burgundů,územní zisky na úkor ostrogótské říše). Vznik tří dílčích říší jako základu dalšího vývoje franskéhonstátu.

3) Franská říše za Merovejců. Historický nástin II – Charakteristika dílčích říší (Austrasie,Burgundie, Neustrie). Mocenský rozvoj merovejské říše za Chlothara II. a Dagoberta I., její oslabení ve 2. půli 7. století. Majordomové, soupeření aristokratických rodů, faktická vláda Karlovcův Austrasii po r. 687, opětovné opanování území Alamanů, Bavorů a Durynků. Sesazení ChilderichaIII. Pippinem Mladším r. 743. Návaznost římské správy a tradic kultury v merovejském království.Rozvoj křesťanství a církevní organizace, kláštery, misie iroskotská a anglosaská.

4) Typy sídel v oblastech merovejské kultury od mladší doby římské (Westick). Využití římských staveb (areály měst, villae rusticae), vesnice, malé osady a jednotlivé dvorce, hradiště, obchodní centra vnitrozemská a s přístavem, počátky falcí.

5) Příklady sídlištních forem a jejich problematika (Warendorf, Geismar, Gladbach, Špýr –Vogelsang, Sannerville). Některé charakteristické typy pozdní merovejské a karolinské keramiky(tzv. badorfské, pingsdorfské a tatingské zboží).

6) Příklady sídlištních forem II (Büraburg, Runder Berg, Dorestad).

7) Hroby merovejských vládců a nejvyšší vrstvy (hrob Childerichův, hroby v Apahidě, hrob královny Arnegundy, hroby v Kolíně n. R., hrob v Blučině) a jejich výbava.

8) Řadová pohřebiště doby merovejské a otázka jejich původu. Osídlení laetů v bývalých provinciích západně od Rýna, jejich společenské postavení a pohřební ritus. Stav výzkumu řadových pohřebišť. Základní díla o tématu, chronologické systémy (J. Werner, K. Böhner, R. Christlein, H.Ament, U. Koch, F. Siegmund). Analýza příbuzenských svazků na pohřebištích.

9) Příklady pohřebišť z hlediska velikosti, trvání, etnického a sociálního rázu I (Krefeld-Gellep,Flonheim, Plaidt, Miesenheim, Eltville). Příznačné typy hrobové výbavy.

10) Příklady pohřebišť II ( Hemmingen, Gültlingen, Niederstotzingen, Oberflacht). Některé součásti výbavy podrobněji: přílby baldenheimského typu, meče s rukojetí obloženou zlatým plechem).

11) Modelový příklad dlouhodobě užívaného pohřebiště Pleidelsheim v alamanské oblasti a na něm pohřbívajících rodin podle U. Kochové.

12) Oblasti v sousedství Čech I. Kultura merovejské doby v Durynsku za durynské říše a po nastolení franské nadvlády (pohřebiště Grossörner, Hohenmölsen, Ammern, Stössen, nekropole veVýmaru).

13) Oblasti v sousedství Čech II. Bajuvarové. Problematika jejich původu. Příklady sídlišť (Epolding-Mühltal) a pohřebišť (Klettham, Barbing-Irlmauth, Straubing, Mnichov – městské části Feldmoching, Sendling, Giesing), Linz-Zitzlau.

Studijní literatura:

Ament, H., Zur archäologischen Periodisierung der Merowingerzeit, Germanie 55, 1977

Behm-Blancke, Gesellschaft und Kunst der Germanen. Die Thüringer und ihre Welt. Dresden 1973

Böhner, K., Die fränkischen Altertümer der Trierer Landes. Berlin 1958

Dannheimer H., Auf den Spuren der Baiuwaren. Pfaffenhofen 1987

Droberjar E., Věk barbarů. Praha - Litomyšl 2005

Fuchs, K. et al. (Red.), Die Alamannen. Stuttgart 1997

Heather P., Gótové. Praha 2002Christlein, R., Das alamannische Gräberfeld von Marktoberdorf im Allgäu. Kallmünz 1966

Koch, U., Das Reihengräberfeld bei Schretzheim. Berlin 1977

Koch U., Das alamannisch-fränkische Gräberfeld bei Pleidelsheim. Stuttgart 2001

Siegmund, F., Merowingerzeit am Niederrhein. Die frühmittelalterlichen Funde aus demRegierungsbezirk Düsseldorf und aus dem Kreis Heinsberg. Köln 1998

Siegmund, F., Alemannen und Franken. Berlin – New York 2000

Tejral, J. – Friesinger, H. – Kazanski, M. (Hrsg.), Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike immittleren Donauraum. Brno 1997

Tejral, J. (Hrsg.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno 2002

Werner, J., Münzdatierte austrasische Grabfunde. Berlin 1935

Werner, J., Das alamannische Gräberfeld von Bülach. Basel 1953

a další speciální literatura k vybraným tématům podle pravidelných odkazů