Tzv. blatnicko-mikulčický horizont a jeho vliv na chronologii raného středověku

Koncept tzv. blatnicko-mikulčického horizontu dlouho vnášel do archeologické chronologie Velké Moravy pořádek a přes několik kritických studií, které poukazovaly na jeho nedostatky (Wachowski, Profantová) je dosud nezřídka prezentován jako objektivní kategorie. Měl zahrnovat skupinu (především hrobových) nálezů charakteristických údajně pro počátek velkomoravského období. Studie Š. Ungermana přesvědčivě ukazuje, že byl více dítětem přání než kritické analýzy a zřejmě je tedy na čase ho definitivně opustit.

PřílohaVelikost
Ungerman_blatnicko_mikulcicky.pdf1.75 MB
Kategorie: 
Archeologie
Autor: 
Ungerman, Šimon

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

Výsledek „diskuse“ o chronologickém vymezení tzv. blatnicko-mikulčického horizontu, která probíhá i na tomto fóru (viz příspěvek Š. Ungermana a reakce H. Chrovátové), má své fatální dopady na interpretaci mnoha významných raně středověkých památek ve středoevropském regionu. Příkladem může být velkomoravské centrum na Pohansku u Břeclavi a datování jeho vývoje. Bořivoj Dostál zde přistoupil v 70. letech 20. stol. k zásadnímu předatování vzniku zdejší fortifikace, když argumentoval právě nálezem řemeslnického depotu s předměty „blatnicko-mikulčického horizontu“ v zemnice č. 10, zavalené destrukcí hradby. B. Dostál (1977/78, 130) dospěl k závěru, že „... odkrytí zemnice 10 s depotem železných předmětů v jednoznačné stratigrafické situaci patří k oněm šťastným objevům, které posunují výsledky vědeckého poznání a dlouholetého úsilí skokem vpřed. Bezpečně datovatelné předměty z depotu (průvlečka a křížové kování) spolu s keramickým inventářem zemnice daly klíč k řešení zásadní a dosud sporné otázky datování opevnění hradiska Pohanska ....“ . Neopomenul při tom zdůraznit, že případné pochybnosti o „...chronologické průkaznosti křížových kování a průvleček s týlní destičkou....“ nepřipadají v úvahu, protože jejich revize „..by znamenala ZHROUCENÍ CELÉHO CHRONOLOGICKÉHO SYSTÉMU velkomoravských památek a významných památníků...“. V manuskriptu, který zde předkládáme, právě k takové revizi dochází, neboť Dostálovo datování fortifikace na Pohansku (a potažmo i depotu s předměty blatnicko-mikulčického horizontu) bylo zpochybněno dendrochronologickou analýzou. Ne celé „diskusi“ o blatnicko-mikulčickém horizontu je ovšem nejpodivnější to, že se vlastně o žádnou diskusi nejedná. Doposud totiž nevystoupil nikdo ze stále aktivních zastánců starého konceptu (viz případ Bojné), aby jeho platnost obhájil, přestože se stále častěji dostává do konfliktu s exaktnějším přírodovědným datováním (viz také studie: Joachim Henning – Matej Ruttkay 2011: Frühmittelalterliche Burgwälle an der mittleren Donau im ostmitteleuropäischen Kontext: Ein deutsch-slowakisches Forschungsprojekt. In: Macháček/Ungerman (Hrsg.), Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa, Bonn, 259 ad.).
K této diskusi viz i samostatný článek zveřejněný na tomto fóru: Macháček, Jiří – Dresler, Petr – Rybníček, Michal, v tisku: Dendrochronologische Datierung der frühmittelalterlichen Agglomeration In Pohansko bei Břeclav und der do genannte Blatnica-Mikulčice – Horizont, in: Frühe slawische Siedlung in Mitteleuropa (6.-9. Jahrhundert) im Lichte naturwissenschaftlicher Datierung, Wrocław.

Š. Ungerman napísal dlho očakávaný príspevok k tzv. blatnicko-mikulčickému horizontu nakoľko v posledných siedmich – ôsmich rokoch prebieha o chronologickom zaradení tohto horizontu oveľa intenzívnejšia diskusia. Potešujúce je, že sa autor podujal na samostatné a opätovné hľadanie vývoja názorov na vznik BMH, hoci nedávno vyšlo niekoľko textov, ktoré približovali genézu vzniku BMH (Z. Měřinský: Odraz historického vývoja v hmotných památkach - blatnicko-mikulčický horizont. In: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, Praha 2006, 176-238) a jeho problematické chronologické zaradenie do prvej tretiny 9. storočia (H. Chorvátová: K relatívnej chronológii pohrebiska Staré Město v polohe Na valách. Acta historica neosoliensia 7, 2004, 199-235). A bohužiaľ, práve tu autor nepostrehol niť k formovaniu BMH, ktorá vznikala už v práci J. Poulíka z roku 1957 (Výsledky výzkumu na velkomoravském hradišti „Valy“ u Mikulčic. Památky archeologické 48, 1957, 241-388) a jasne sa sformovala s jednoznačnou chronologickou koncepciou, v jeho monografii z roku 1963 (Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích. Praha 1963, s. 44). Toto vymedzenie už použil vo svojej súhrnnej práci o veľkomoravských pohrebiskách B. Dostál (Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha 1966, s. 89). Text D. Bialekovej (D. Bialeková: Zur Datierung archäologischer Quellen aus der ersten Hälfte des 9. Jh. Bei den Slawen nördlich der Donau. In: Rapports du IIIe Congrès International ď Archēologie Slave. Bratislava 7-14 septembre 1975. Tome 1. Bratislava 1979, 93-103), ktorý autor považuje za východiskový vo vymedzení chronologickej koncepcie BMH, je v podstate zhrnutím už prijatých názorov na tento horizont.
Napriek tejto výhrade je veľmi potešujúce, že BMH so zaradením do prvej tretiny 9. storočia odchádza už len do oblasti dejín bádania už nielen v prostredí pražskej univerzity, ale i na moravskej univerzite a snáď sa to postupne dostane i k slovenským archeológom do Nitry a na Bojnú.