FÓRUM

  • Chorvátová, Hana
    13:10 13. Led. 2016

    V roku 2013 vydalo Moravské zemské múzeum pomerne rozsiahlu a reprezentatívnu knihu, v českej a anglickej mutácii zároveň, svojho dlhoročného archeológa L. Galušku s názvom Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Autor v knihe predstavil nové zaujímavé nálezy z výskumov zo Starého Města-Uherského Hradiště za posledné desaťročia a zároveň sa pokúsil zhrnúť výsledky bádania a predstaviť svoj náhľad na chronologické otázky hmotnej kultúry 9. storočia, najmä na datovanie veligradského šperku a jeho pôvod.

  • Tomáš Klír
    15:10 11. Úno. 2015

    V posledních dvou desetiletích vzrůstá obecná debata o vztahu archeologie a jazykovědy. Při studiu některých období se dokonce ozývají hlasy, že další pokrok v archeologickém poznání se neobejde bez vazby na moderní jazykovědné koncepty. Pro raný středověk je v tomto ohledu živě diskutováno mj. šíření slovanského jazyka, které nebylo zcela totožné se šířením různých forem identit, jež zachycují písemné a archeologické prameny.

  • Štefan, Ivo
    10:07 12. Květen. 2014

    Text kriticky reaguje na článek Jiřího Macháčka, který na Moravu 9. a počátku 10. století aplikoval neoevolucionistický
    koncept náčelnictví. Autor se pokouší na základě písemných, a především archeologických
    pramenů o rekonstrukci jednotlivých oblastí socioekonomické reality Velké Moravy (sociální struktura,
    ekonomika, ideologie a náboženství). Ukazuje, že tento politický útvar sice vykazoval některé znaky svědčící
    o jeho nestabilitě, současně však obsahoval organizačně náročné prvky (zejm. rozsáhlé aglomerace),

  • Kalhous, David
    10:05 12. Květen. 2014

    Diskusní příspěvek upozorňuje na některé slabiny studie Jiřího Macháčka k charakteru mocenského uspořádání
    Velké Moravy, a to jak po stránce metodologické a metodické, tak po stránce faktické.

  • Profantová, Naďa - Profant, Martin
    10:03 12. Květen. 2014

    Článek polemizuje s novou koncepcí J. Macháčka, která se pro útvar nazývaná Velká Morava snaží využít
    modelu cyklického náčelnictví. Ukazujeme, že autor pomíjí mnohá svědectví písemných pramenů, stejně
    jako některé nové závěry archeologické. Není nutné nazývat raně středověkou Moravu státem, tím zjevně
    nebyla připojená území (Čechy, Vislansko). Ukazujeme však, že struktury moravské moci, hospodářství
    a společenských vztahů byly, přinejmenším v posledních čtyřech deceniích 9. století, příliš komplexní

  • Macháček, Jiří
    10:01 12. Květen. 2014

    V roce 2012 publikoval Jiří Macháček na stránkách Archeologických rozhledů diskusní příspěvek, v němž podrobil kritice dosavadní axiomatické přístupy považující Velkou Moravu 9. a počátku 10. století za první "stát" západních Slovanů. Autor poukazuje na některé rysy tohoto útvaru, kterými podle něj nenaplňuje pracovní definici "státu" a navrhuje označovat jej do budoucna za "vyspělé náčelnictví". Na Macháčkův příspěvek následně kriticky reagovaly tři diskusní příspěvky.

  • Krejsová, Jana - Vachůt, Petr - Hejhal, Petr
    11:15 22. Led. 2014

    Raně středověké písemné prameny překypují informacemi o válečných konfliktech. Studie se snaží systematizovat jejich povahu, četnost a jejich odraz v archeologickém svědectví

  • Čapský, Martin
    14:54 11. Čer. 2013

    Autor podává na základě analýzy účetních pramenů českomoravské bailie Německých rytířů pozoruhodný pohled na vývoj vojenské techniky v průběhu 14. a 15. století.

  • Chorvátová, Hana
    15:35 26. Květen. 2013

    Autorka především na základě pohřebiště ve Starém Městě-Na Valách reviduje revizi chronologie velkomoravského šperku Šimona Ungermana. Nejde ovšem o nic méně, než chronologii Velké Moravy.

  • Leśniewska, Dorota
    11:08 15. Květen. 2013

    Studie se pokouší zodpovědět na otázku, zda a v jaké podobě se pocit slovanské sounáležitosti projevoval v české a polské historiografii ve středověku a v raném novověku, tedy v době před národním obrozením. Autorka se soustředila na několik základních problémů: koho si tehdejší učenci představovali pod pojmem Slované, jaké území jim připisovali, jak vysvětlovali jejich původ, čím pro ně byl „slovanský jazyk“ a jakou úlohu hrála cyrilometodějská tradice. Přestože je projekce „slovanské myšlenky“ – tak, jak byla chápána v 19.

  • 10:30 22. Dub. 2013

    Kulatý stůl se koná v úterý 23. dubna 2013 od 17.00 hodin v knihovně Ústavu pro archeologii FF UK Celetná 20, Praha 1

  • 11:02 30. Bře. 2013

    Jste srdečně zváni na diskuzi o objevu unikátní raně středověké sakrální stavby na Vyšehradě a perspektivách dalšího výzkumu.

  • 19:12 28. Bře. 2013
  • Kalhous, David
    13:26 24. Bře. 2013

    Od přelomové studie Františka Grause ze 60. let je velkomoravská tradice analyzována především z perspektivy "instrumentalizace dějin". Předložený text analyzuje, jaké momenty velkomoravských dějin považovali jednotliví mladší autoři za hodné zdůraznění. Vzájemné srovnání jednotlivých variací dále ukazuje, které prvky sdílelo vícero autorů a lze tedy předpokládat, že se jednalo o obecně přijímané „pravdy“, a které se naopak objevují jen u jednotlivých spisovatelů a můžeme je označit za prostředek „individuální“ diskursivní strategie.

  • 17:17 05. Bře. 2013
  • Bolina, Pavel – Cendelín, Dušan
    17:19 08. Led. 2013

    Odpověď na recenzi Karla Severina v Archaeologia historica 37/2, 2012, s. 813-820

  • Varadzin, Ladislav
    13:56 21. Pro. 2012

    Raně středověké hradiště v Libušíně je významnou archeologickou lokalitou z několika důvodů: Nachází se na území, které je spojováno s počátky přemyslovské vlády, rozsahem výzkumu spadá mezi nejlépe prozkoumaná raně středověká hradiště v Čechách, a je obehnáno opevněním, které důmyslně kombinuje několik konstrukčních typů hradeb. V tomto článku je podán výklad klíčových nálezů, který se odlišuje od dřívějších závěrů publikovaných na počátku 70. let. 20. století. Hradiště nevzniklo na přelomu 9. a 10. stol., jak se dosud předpokládalo, ale nejdříve ve druhé třetině 10. století.

  • Nodl, Martin
    14:06 23. Lis. 2012

    Jakou formu měly v českém raném středověku sliby věrnosti a proč se u nás (na rozdíl od západní Evropy) neprosadil rituál přísahy na otatky světců? In: Mezi raným a vrcholným středověkem, Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám
    přátelé, kolegové a žáci. Brno 2012.

  • Chorvátová, Hana
    10:29 08. Lis. 2012

    Recenze sborníku věnovaného recepci karolínské kultury na území bývalého Československa. Autorka se mj. zamýšlí nad možnými inspiračními zdroji tzv. velkomoravského šperku.

  • Galuška, Luděk - Macháček, Jiří - Pieta, Karol - Sedláčková, Hedvika
    22:17 28. Říj. 2012

    Studie přináší souhrnný pohled na dosavadní nálezy skleněných předmětů z velkomoravského (či karolinského) období na našem území, které jsou ve srovnání s okolními reginy nad očekávání bohaté a představují mimořádně cenný doklad nadreginálních vztahů (Západ, Byzanc, Zalavár, Itálie (?). Zdá se, že skleněné nádoby byly pro velkomoravskou elitu podstatně dostupnější, než se dříve soudilo. Pokud jde o samotnou domácí sklářskou produkci, prozatím nezbývá než vyčkávat publikaci údajné sklářské dílny ze Starého Města - "U Víta".